Historie kvasické křížové cesty
Místo pro křížovou cestu bylo vybráno mimo městečko Kvasice. Na vršku nechal postavit majitel kvasického panství Jan hrabě Rottal v roce 1650 Nový Dvůr, a o kousek dále založil v roce 1656 osadu nazvanou Nová Ves (Nová Dědina).
Je doloženo, že první křížová cesta byla zřízena za rekatolizace, po Bílé Hoře, v letech 1650-1731, což mohlo být ještě za Jana Rottala nebo dalších příslušníků tohoto rodu, kteří po něm Kvasice zdědili. Bylo to sedm kamenných kapliček, které se v té době stavěly na počest Panny Marie Sedmibolestné. Velmi cenným dokladem pro toto tvrzení je kreslená mapa z archivu Proskowetzů, ve které je zakresleno 6 kapliček s jedním křížem u cesty a jedna kaplička v lesíku se třemi kříži. Kříže byly postaveny později, až v roce 1773, jak dokládá latinský spis, a to již za majetnictví Františka Adama Lamberga, který se oženil s Marií Annou roz. Rottalovou. Dále se opíráme o citaci v knize Crescas labore, ze vzpomínek Emanuela Proskowetze st. Stejně popsané dvě kamenné kapličky se zachovaly v nedalekých Napajedlích, se stejným majitelem panství jako v Kvasicích. Křížovou cestu podle historických pramenů zde založil Joachim Adam Rottal.
V roce 1858, podle reversu doloženým v německém jazyce, nechala zde postavit hraběnka Karolina Lambergová roz. Sternbergová, křížovou cestu se 14 zastaveními, jak bylo v roce 1732 nařízeno papežem Klementem XII., pro celou římskokatolickou církev. Reliéfy křížové cesty byly namalované na pozinkovaných plotnách vložených do dřevěných rámů a na dřevěných sloupcích. V reversu odkazuje na zachování křížové cesty na tomto místě a její údržbu.
Veškeré zjištěné záležitosti o křížové cestě v Kvasicích byly projednány s odborníky památkového úřadu i na blanenskou litinu.
Současná podoba křížové cesty pochází z roku 1883, jak je doloženo reversem, psaném v němčině, podepsaném hraběnkou Leopoldinou Thun-Hohenstein a místním farářem Josefem Mádrem. Litinové reliéfy jednotlivých zastavení byly zhotoveny v salmovských železárnách v Blansku dle návrhu německo-rakouského sochaře A. D. Fernkorna.
Vyobrazení dokumentu
Český překlad textu