Vlivem silného větru ve dnech 3. a 4. února 2023 došlo postupně k vyvrácení podstavců a k pádu pátého a šestého zastavení v aleji Kalvárie. Naštěstí nedošlo k poškození reliéfů. Za pohotové odklizení a uložení památky patří poděkování starostovi obce Kvasice ing. Dušanu Odehnalovi, oznamovatelům události a zejména kvasickým hasičům.
Místo pro křížovou cestu bylo vybráno mimo městečko Kvasice. Na vršku nechal postavit majitel kvasického panství Jan hrabě Rottal v roce 1650 Nový Dvůr, a o kousek dále založil v roce 1656 osadu nazvanou Nová Ves (Nová Dědina).
Je doloženo, že první křížová cesta byla zřízena za rekatolizace, po Bílé Hoře, v letech 1650-1731, což mohlo být ještě za Jana Rottala nebo dalších příslušníků tohoto rodu, kteří po něm Kvasice zdědili. Bylo to sedm kamenných kapliček, které se v té době stavěly na počest Panny Marie Sedmibolestné. Velmi cenným dokladem pro toto tvrzení je kreslená mapa z archivu Proskowetzů, ve které je zakresleno 6 kapliček s jedním křížem u cesty a jedna kaplička v lesíku se třemi kříži. Kříže byly postaveny později, až v roce 1773, jak dokládá latinský spis, a to již za majetnictví Františka Adama Lamberga, který se oženil s Marií Annou roz. Rottalovou. Dále se opíráme o citaci v knize Crescas labore, ze vzpomínek Emanuela Proskowetze st. Stejně popsané dvě kamenné kapličky se zachovaly v nedalekých Napajedlích, se stejným majitelem panství jako v Kvasicích. Křížovou cestu podle historických pramenů zde založil Joachim Adam Rottal.
V roce 1858, podle reversu doloženým v německém jazyce, nechala zde postavit hraběnka Karolina Lambergová roz. Sternbergová, křížovou cestu se 14 zastaveními, jak bylo v roce 1732 nařízeno papežem Klementem XII., pro celou římskokatolickou církev. Reliéfy křížové cesty byly namalované na pozinkovaných plotnách vložených do dřevěných rámů a na dřevěných sloupcích. V reversu odkazuje na zachování křížové cesty na tomto místě a její údržbu.
Veškeré zjištěné záležitosti o křížové cestě v Kvasicích byly projednány s odborníky památkového úřadu i na blanenskou litinu.
Současná podoba křížové cesty pochází z roku 1883, jak je doloženo reversem, psaném v němčině, podepsaném hraběnkou Leopoldinou Thun-Hohenstein a místním farářem Josefem Mádrem. Litinové reliéfy jednotlivých zastavení byly zhotoveny v salmovských železárnách v Blansku dle návrhu německo-rakouského sochaře A. D. Fernkorna.
Anton Dominik Ritter von Fernkorn se narodil v roce 1813 v německém Erfurtu, zemřel ve Vídni v roce 1878. Byl jedním z nejvýznamnějších sochařů raného historismu. Přestože studoval na akademii v Mnichově u sochařů Johanna Baptist Stiglmaiera a Ludwiga Michaela Schwanthalera, je ho možné zařadit mezi autodidakty. Setkal se také s dílem Bertela Thorvaldsena. V roce 1850 pracoval v tamější slévárně ve Vídni jako modelér a poté i v železárnách v Blansku. Vytvořil řadu velkolepých soch např. arcivévody Karla Habsburského, který byl na tehdejší dobu považován za technický zázrak, neboť kůň stojí na zadních nohou. Dále to byl pomník Prince Eugena Savojského. Obě stojí ve Vídni na Heldenplatz (náměstí Hrdinů). Je také autorem Aspernského lva. Tato plastika byla vytvořena na počest vítězství nad Napoleonem u Aspernu v roce 1809. Pro město Zagreb v Chorvatsku zhotovil jezdecký pomník s bánem Josipem Jelačičem a sv. Jiří jak bojuje s drakem. V Karlových Varech svého času stála v nadživotní velikosti socha lékaře Davida Bechera (Hippocrati Thermarum Carolina). V muzeu v Šumperku se mohou pochlubit dvěma plastikami (ženskými figurami) - Tanec a Hudba.
V salmovských železárnách vznikla také série soch inspirovaných středověkým rytířským eposem Píseň o Nibelunzích. Některé z uvedených soch byly z původního místa odstraněny, znovu instalovány a bohužel skončily i na šrotišti. Tomuto chceme zabránit ve Kvasicích, neboť sochy „lotrů“, nebýt určité prozíravosti, mohl postihnout stejný osud. I tak je jejich poškození včetně některých artefaktů křížové cesty značné a vyžádají trpělivou práci restaurátora.
Fernkornovy reliéfní desky s motivem křížové cesty je možné spatřit v interiéru blanenského zámku nebo v exteriérech v městyse Černá Hora a v Adršpachu. Obě jsou chráněny jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Fernkornovu tvůrčí práci překazily mozkové příhody, které ho odsoudily k hospitalizaci v ústavu pro duševně nemocné, kde strávil 14 let. Přesto však stačil předat pomyslnou štafetu svému žáku, rakouskému sochaři Franz Pőnningerovi (1822-1906).
Více o díle A. D. von Fernkorna v Blansku se můžete dočíst v diplomové práci Hany Lukáškové.
Nejvýznamnější díla A. D. von Fernkorna si můžete prohlédnout ve fotogalerii.
Obec Kvasice jako budoucí vlastník deseti zastavení křížové cesty při silnici k Nové Dědině požádala Národní památkový ústav v Kroměříži o konzultační vyjádření na možnost otočení těchto zastavení o 180°. Obec zvažuje vytvoření chodníku podél komunikace za odvodňovacím příkopem, který by umožňoval bezpečný pohyb chodců. Pěšina by mohla být součástí okruhu z ulice Čtvrtky podél křížové cesty v aleji, který by pokračoval přes Kalvárii polní cestou k obrázku Panny Marie a následně se vracel do městečka na ulici Bělovskou. Otočená zastavení by se více blížila návštěvníkovi, který by si samotné výjevy na reliéfech a celý příběh křížové cesty mohl bezpečně a podrobně prohlédnout. Dle názoru žadatele by se tak více naplňoval smysl, pro který křížová cesta vznikla s tím, že tato úprava je dle reverzní listiny v souladu s vůlí zakladatelky hraběnky Leopoldiny.
Dle názoru pracovníků NPÚ v Kroměříži otočení orientace zastavení není žádoucí se zdůvodněním, že „památková a historická hodnota dotčené křížové cesty spočívá nejen v hodnotě materiálového a výtvarného provedení jednotlivých prvků, ale také v autenticitě a historické paměti místa. To znamená, že památkové hodnoty lze spatřovat také v původní linii průběhu křížové cesty a její orientaci k ose historické komunikace“. Projektová dokumentace i restaurátorské zprávy jsou proto vypracovávány na stávající orientaci reliéfů, tedy výjevy směrem k silnici.
Obec Kvasice jako budoucí vlastník deseti zastavení křížové cesty při silnici k Nové Dědině požádala Národní památkový ústav v Kroměříži o konzultační vyjádření na možnost otočení těchto zastavení o 180°. Obec zvažuje vytvoření chodníku podél komunikace za odvodňovacím příkopem, který by umožňoval bezpečný pohyb chodců. Pěšina by mohla být součástí okruhu z ulice Čtvrtky podél křížové cesty v aleji, který by pokračoval přes Kalvárii polní cestou k obrázku Panny Marie a následně se vracel do městečka na ulici Bělovskou. Otočená zastavení by se více blížila návštěvníkovi, který by si samotné výjevy na reliéfech a celý příběh křížové cesty mohl bezpečně a podrobně prohlédnout. Dle názoru žadatele by se tak více naplňoval smysl, pro který křížová cesta vznikla s tím, že tato úprava je dle reverzní listiny v souladu s vůlí zakladatelky hraběnky Leopoldiny.
Dle názoru pracovníků NPÚ v Kroměříži otočení orientace zastavení není žádoucí se zdůvodněním, že „památková a historická hodnota dotčené křížové cesty spočívá nejen v hodnotě materiálového a výtvarného provedení jednotlivých prvků, ale také v autenticitě a historické paměti místa. To znamená, že památkové hodnoty lze spatřovat také v původní linii průběhu křížové cesty a její orientaci k ose historické komunikace“. Projektová dokumentace i restaurátorské zprávy jsou proto vypracovávány na stávající orientaci reliéfů, tedy výjevy směrem k silnici.
Jednotlivá litinová zastavení křížové cesty utrpěla větší nebo menší újmu postupným chátráním i vandalismem. Některé podstavce a reliéfy byly včas sneseny a uloženy pro záchranu, jejich umístění označují provizorní dřevěné kříže. Nejvíce utrpělo kamenné sousoší na vrcholu - Golgota s kovovými sochami lotrů. I jejich zbytky jsou významné pro zhotovení replik.
inPage - webové stránky, doména a webhosting snadno.